Je špionážní technika legální?

Otázka, která napadne každého, kdo někdy zvažoval použití odposlechů, nebo jiných nástrojů ke špehování. Na otázku je složité odpovědět, pokud je položena takto obšírně. Zkusíme si nejdříve objasnit několik pojmů a otázku aplikujeme na různé situace běžného života, abychom dokázali rozlišit legální použití špionážní techniky od toho nelegálního. V praxi se bude odpověď na tuto otázku odvíjet především od důvodu a způsobu použití sledovací techniky.

Špionážní technika za nic nemůže

Naše zákony samotnou špionážní techniku nijak neřeší. Za pouhé vlastnictví štěnice, nebo skryté kamery nelze nikoho kriminalizovat, pokud mu není prokázán skutek, nebo úmysl, spáchat trestný čin.

Používání špionážní techniky lze demonstrovat na příkladu ostrého nože.
Nůž lze využít :

  • v běžném životě k plnění každodenních úkolů
  • k ochraně života a zdraví při napadení
  • ke spáchání trestného činu

Špióna lze také využít jako hračku pro pořizování vlastních záznamů, pomůže Vám zajistit potřebné důkazy pro Vaši obranu, nebo jej lze zneužít k porušování práv jiných osob. Jak jistě pochopíte, web prospiony.cz Vás nikdy nebude nabádat k porušování práv, nebo páchání trestné činnosti a veškerá technika, kterou prodáváme slouží výhradně k legálním účelům.

 

Našim zájmem je, aby se špionážní technika nezneužívala k páchání trestné činnosti, ale jako ochrana před těmi, kteří trestnou činnost páchají.

Proto Vám pomůžeme orientovat se v zákonech týkajících se ochrany práv osob, které byste špatným použitím špionážní techniky mohli porušit a způsobit si tak velký problém.

 

Související právní předpisy

Občanský zákoník.
§ 86 nového občanského zákoníku :

Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

 

Listina základních práv a svobod
Usnesení č. 2/1993 Sb.

článek 7 LZPS

(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

článek 10 LZPS

(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

článek 13 LZPS

Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

 

Trestní zákoník
40/2009 sb.

Trestní zákoník řeší řadu trestných činů, kterých se lze dopustit použitím špionážní techniky. Vzhledem k rozsáhlosti jen ve zkratce nejzávažnější prohřešky : 

§ 182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv
§ 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací
§ 231 Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat

 

Jak je tedy možné, že…?

…neustále čtu o použití odposlechů, nebo sledování?
Kromě případů, kdy dotčená osoba nám dala svůj výslovný souhlas (i to je samozřejmě možné). Existuje řada výjimek, kdy lze pořizovat audiovizuální záznam i bez svolení dotčené osoby. Například :  

 

Trestní řízení – s povolením soudu lze získávat důkazy v trestním řízení i za použití odposlechů, domovní prohlídky, apod. Všechny tyto úkony samozřejmě narušují soukromí dotčených osob, proto je soud povoluje pouze v případech závažných trestných činů.

Výjimky dle občanského zákoníku – také nový občanský zákoník přinesl řadu změn.

 

§ 88 Nového občanského zákoníku

(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.

(2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

 

Dále je pak zmiňována vědecká, umělecká a zpravodajská licence. Z toho vyplývá, že například novináři nemusejí mít svolení každé dotyčné osoby, kterou natáčejí. Platí však ustanovení, že takto pořizované záznamy nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Platí také zásada přiměřenosti.

 

V práci, nebo na úřadě je všechno jinak

K problematice využití audionahrávek jako důkazního prostředku zaujal stanovisko i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 11. 5. 2005 sp. zn. 30 Cdo 64/2004, podle něhož hovory fyzických osob, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy; důkaz zvukovým záznamem takového hovoru proto není v občanském soudním řízení nepřípustný…………….

…………Osobní povahu proto zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti.“

Co to znamená? V práci se většinou pracuje. Práce (až na výjimky 🙂 ) nemá charakter projevů osobní povahy. Zaměstnanec, ani zaměstnavatel tedy nemůže narušit soukromí protistrany. Zaměstnavateli naopak zákoník práce umožňuje přiměřeným způsobem monitorovat, zda zaměstnanec pracuje a zda nevyužívá techniku zaměstnavatele k soukromým účelům, či jinak neporušuje jeho práva.

 

Co říci závěrem?

Jak jste jistě pochopili, na danou otázku neexistuje přímá odpověď. 

Z výše uvedeného vyplývá, že za určitých okolností je možné člověka odposlouchávat, nebo natáčet a to dokonce i bez jeho souhlasu. Vždy ale záleží na tom, v jakém jste postavení a pokud se jedná o osobu v situaci, kdy je její soukromí chráněno zákonem, můžete jej narušit pouze ve výjimečných případech a přiměřeným způsobem.

A ještě citace ústavního soudu, se kterou se zcela ztotožňuji : 

Svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků je hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup s rysy záludnosti je morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit.

 

 

TIP : Příště si podrobněji rozebereme jednotlivé případy, sledujte náš blog pravidelně, aby Vám nic neuniklo.